A few photos from the last shooting in Prague. Outstanding models Elilith, Denisa Sladkova, Thien Thanh Hoo and others. Thanks!
Poměrně často se mě lidé vyptávají na různé věci související s mou zálibou - strážením národního parku České Švýcarsko. Proč to dělám, jak se někdo může stát strážcem parku, co to obnáší, proč se nesmí to a to apod. Tak jsem se rozhodl, že o tom napíši pár řádek. A protože to není na jeden článek, bude to rovnou “seriál” :-). Nějak si člověk od toho IT odpočinout musí.
Upozornění: Všechny tyto informace jsou zcela neoficiální, jde o mé vlastní názory a nejsou nijak konzultovány ani schvalovány NPČŠ. Berte to prosím tak. Jo a bez záruky.
Proč jsem se stal strážcem parku?
Být strážcem parku byl vždy můj velký sen. A mé hlavní životní heslo je “plnit si sny” (a také je plnit mým blízkým). Nejdříve jsem snil o tom, že bych byl profesionálním strážcem - asi si umíte představit tu romantickoku vizi - celé dny chodit po lese, být v přírodě, nosit uniformu (prý se to některým holkám líbí), poznat za celý život každý kámen téhlé krásné části země, žádný stres, starosti, prostě pohoda. Má to samozřejmě jednu chybu a tou jsou peníze - za tolik, za kolik nastupují do služby profesionální strážci parku by jste nejspíš nešli ani na víkendovou brigádu (tedy alespoň pražáci). Je to smutné, ale je to tak. Tahle práce se dá dělat jen z lásky. A když si vzpomenete na mé životní krédo, tak to s ním není úplně kompatibilní.
Zjistil jsem tedy, že je možnost být “dobrovolným strážcem”. Máte uniformu, zůstává vám ta romantická představa, děláte to také z lásky (nic za to nedostanete, takže to ani jinak nejde) a je to skvělý únik od IT světa a jiných starostí. Navíc máte zcela seriózní důvod každý týden či dva vyrazit na celý den do lesa. To by šlo - splním si svůj sen a ještě pomůžu přírodě, kterou miluji. Jenže ono to není tak hned, trpělivost a dostatek času je strážcům přímo vlastní.
Jak se stát strážcem parku?
Není to nic složitého, ale myslel jsem si, že to bude snazší. Tak nejprve musí váš celý záměr dávat smysl. Bylo by fajn bydlet v blízkosti NP/CHKO. Pokud budete někomu tvrdit, že budete každý víkend dojíždět z Brna do Krkonoš, tak vám to může věřit…ale nebude. Měli byste na to mít fyzičku - nemusíte být profesionální záchranáři - ale musíte být schopni celý den šlapat do kopců, lézt po čtyřech v roklích a nesmíte se umět ztratit i v městském parku. Váš trestní rejstřík musí být v dobré kondici, sérioví vrazi to mívají těžké. A hlavně - musíte mít k přírodě opravdu hluboký vztah a mít na to čas. Většina dobrovolných strážčů, které znám, to dělá celý život a s tím je potřeba do toho jít.
Strážit nemusíte jen v národním parku, ale i v CHKO či jiných oblastech. Hromadu zajímavých informací naleznete například na webu Asociace strážců přírody (http://strazprirody.cz).
Dalším krokem je tedy kontaktovat CHKO/NP/krajský úřad a sdělit jim vaši radostnou novinu. U nás to probihá asi následovně:
Pokud to celé dává smysl vám i zástupci NP/CHKO/KU, domluvíte se na “zkušební době”
Po dobu dvou let zhruba každé 2 týdny jdete o víkendu na stráž s profesionálním strážcem přírody. Ten vás seznamuje s okolím, s faunou a flórou a také si vás během těch 2 let řádně vyzkouší - zda na to máte fyzicky, zda na to máte čas, zda umíte jednat s lidmi atp.
Po dvou letech se pak dozvíte, zda jste použitelní nebo ne. Nebo také, zda vůbec jsou další strážci potřeba. Na to stát se dobrovolným strážcem prostě nemáte žádný nárok.
Pokud to stále celé dává smysl, musíte složit závěrečný test (znalosti zákonů, místopisu, poznávání rostlin a živočichů atp.).
Pokud se vám podaří i závěrečný test, tak už zbývá jen složit slib a jste oficiálně strážcem přírody.
Od této chvíle máte vlastní uniformu, odznak a spoustu povinností. Co přesně to obnáší a jak je to vzdálené od oné romantické představy si povíme příště.
Dobrovolníci stráží zcela bez nároku na odměnu. Někde dostávají alespoň výbavu (uniforma, boty), jinde nic.
Fungování strážní služby je v různých regionech jiné, já mám zkušenosti pouze z národního parku České Švýcarsko.
Něco vás zajímá? Klidně se ptejte, pište, rád řeknu co vím a vymyslím si, co nevím!
Jaké budou další díly?
Co obnáší být dobrovolným strážcem parku? Co tam ti zelení mužíčci pořád dělaj?
Rozdělení návštěvníků do jednotlivých druhů
První zóna - proč tam nemůžu? Vždyť jsem slušňák!
Proč má být pes na vodítku? On je poslušnej!
Proč se tu nesmí kouřit? To típnu do kaluže.
Proč nemůžu drandit po lese na kole? Harvestor to zničí víc!
Strážci si jezdí lesem v autě a já nesmím ani mimo stezku. WTF?
Všude samá těžba, business to je, žádná ochrana přírody!
Jak je to s tím nocováním v parku? A co na to trempové?
Vlci, medvědi a jiná havěť. Nejlíp vystřílet dokud to jde!
Národní parky v zahraničí - co je na nich fajn a co ne
…a přibudou další…
V poslední době jsem Apple hodně kritizoval. Aby bylo jasno, jsem "apple ovce" více než 15 let, mám Apple rád, ale to, co tvoří poslední dobou je prostě podle mě špatně. Novým Macbookům stále nemohu přijít na jméno a tomu, jak kašlou na iMacy, Mac mini nebo MacPro je také ostuda. Ale dneska konečně nebudu nadávat.
Dorazily mi domů AirPods. I když mám stále starý iPhone 6 (nevidím důvod pro upgrade, další u mě trochu "lack of innovations" v 6s a 7), AirPods jsem si objednal, bylo to pro mě to nejzajímavější z poslední keynote.
Unboxing experience byla jako vždy báječná (to umí Apple stále dobře), zpracování celého produktu také. Futrál s nabíječkou na sluchátka je propracovaný do nejmenšího detailu (ledka nabíjení a párování, magnety...). Nenašel jsem na něm zatím nic nelogického (jako třeba u Macbooku Pro jack na sluchátka na pravé straně, kde myšujete nebo zdířka na nabíjení u Magic Mouse 2), designově pěkné, působí to i celkem odolně. Sluchátka jako taková také parádní. Zvuk mi přijde přijatelný, ale samozřejmě to nejsou žádná hifi sluchátka.
Když jsem je vytáhl z krabičky, iPhone se hned ozval a zeptal se mě, zda je chci připojit. Jednou jsem tapnul a je to. Paráda. První pocit v uchu byl takový zvláštní - jako kdyby sluchátka neseděla a měla každou chvilkou vypadnout. Ale nevypadla, drží a po chvilce použivání si člověk zvykne a vše je jak má být. Pouzdro na sluchátka jako nabíječka mi přijde také jako super nápad. Konečně někdo v Cupertinu zase přemýšlel ;-).
Ale co je na celé věci opravdu skvělé je opět propojení do ekosystému Applu. Sedíte u počítače a posloucháte přes repro hudbu, dáte si do ucha sluchátka a automaticky se hudba přepne, vytáhnete sluchátka a začne zase hrát v reprobednách. Můžete střídat různá zařízení - počítač, iPhone, iPad... Nebo si představte klasickou situaci - sedíte v kanceláři, sluchátka v uších a někdo vejde a na potřebuje s vámi promluvit. Vytáhnete jedno sluchátko z ucha, hudba se automaticky pauzne, odpovíte kolegovi na dotaz, vrátite sluchátko do ucha a hudba pokračuje. Drobnost, ale wow. Občas mi přišlo, že chvilku zvuk nebyl nejlepší, ale po vteřině jakoby se přeplo na vyšší kvalitu a už to bylo vpohodě. Dosah skvělý, i po své roubené chalupě (kde mám na pokrytí wifi 4 AP) si mohu se sluchátkama chodit a vše jede.
Uvidíme časem, ale myslím, že tohle budou sluchátka, která budu nosit pořád u sebe - pro poslech hudby, skypování i telefonování.
Milý Apple, udělal jsi mi radost, tohle je zase produkt, který dává smysl. Produkt, který má v sobě řadu skvělých inovací, produkt, který je neuvěřitelně návykový a dělá život příjemnější. Tak snad to takhle půjde dál a budu moci kritizovat méně a méně! :-)
All images (c) Eva Molčanová
Another great night at Fabrika club Doubice with UDG.
It was nice to watch these beautiful classic cars racing around our house! :-)
All images (c) Eva Molcanova
All images (c) Filip Molcan