Viewing entries tagged
strážce parku

Typy turistů z pohledu strážce parku

Comment

Typy turistů z pohledu strážce parku

Když chodíte po lesích národního parku České Švýcarsko, potkáváte spousty lidí. Některé jen minete, s jinými si příjemně popovídáte a s jinými řešíte nějaký problém. Nedalo mi to a musím je rozdělit do jednotlivých “škatulek”, třeba se v některé škatulce poznáte a třeba pochopíte, jak se na vás kouká ten zelený mužík na druhé straně.

Milovníci - těch bychom chtěli mít po lesích a skalách asi nejvíce. Jsou to lidé, kteří přijedou do přírody s velkým respektem - ať už k ostatním lidem nebo k přírodě. Obdivují přírodu, repektují pravidla chování v parku, nedělají nepořádek odpadky ani pořváváním po lese. Rádi si s vámi popovídají, zajímají se o všechno, co se děje - co vám budu povídat, jsou prostě fajn!

Žabkaři - tato skupina lidí je k vidění asi ve všech horách - lidé, kteří mají sice touhu něco vidět, ale asi by pro ně byla lepší procházka po městském parku. Často děsivě vybaveni, v žabkách se škrábou na Pravčickou bránu, vyrazí někam bez zjištění základních informací (jako třeba zda to vůbec ujdou), bez vody, jídla. Nenadělají moc škody v přírodě, ale mohou v případě nějakého velkého průšvihu (zranění) nadělat starosti ostatním lidem. Občas jsou to opravdu cizinci v žabkách či podpatcích (ano, už jsem párkrát viděl i slečny na jehlách šplhající po žebřících), občas rodina s dětmi, která se vydá s kočárkem na trasu, kde je to náročné i po dvou nohách. Jednou jsem potkal partičku mladých bez vody a jídla, jak jde večer v osm hodin v okolí Černé brány s tím, že chtějí na západ Slunce dojít na Pravčickou bránu (kdo zná, ví, kdo nezná - je to celodenní výlet na druhou stranu NP).

Lesní bytosti - tihle lidičkové jsou tak trochu kontroverzní. Jsou to turisté, kteří chtějí zažít něco víc. Nechtějí chodit po značených cestých se žabkařema, chtějí poznat národní park co nejvíce. Zároveň jsou to ale většinou fajn stvoření. Přírodu mají oproti neználkům a specialistům opravdu rádi, zajímají se o ni a rozumí ji. Ano, občas v parku přespí, ale oheň nerozdělají, občas se projdou klidovou zónou, ale člověk by si jich nevšiml i kdyby šel 5 m vedle. Často trempové nebo prostě dobrodruzi, kteří se sice chodí kochat do míst, kam se nesmí, ale sbírají při tom odpadky. Většinou rozumně posoudí rizika a ví, co se dá a co už je moc. Když je někde jako strážce potkáte, nehrají divadlo ani nemachrují, omluví se, vysvětlí a v klidu se rozejdete, protože prostě cítíte, že to mají v hlavě srovnané.

Neználci - to už je vtipnější “sebranka”. Jsou to často turisté, kterým už nestačí jen turistické cesty, pravidla jsou jim většinou ukradená a respekt k přírodě mají pramalý. Dělají, že žádná pravidla neznají, prostě o tom nevěděli. Potkáte je na cestě, kterou si museli velice pečlivě najít, ale netuší, že je to zrovna v klidové zóně. Netuší, že se nesmí na kole mimo stezky, ale když je poučíte, potkáte je za pár hodin znovu jinde, jak drandí horalem po nově zrekonstruovaných schodech. Netuší, že odhodit vajgl do jehličí a listí je jednak nebezpečné a druhak taky dost hnusné. Ani v nejmenším by je nenapadlo, že jejich obří 60kg pes by mohl puštěný na volno někomu nahánět hrůzu, je přece hodnej. Oni to samozřejmě všechno vědí, ale dělají, že né.

Specialisté - další skupinou, která je zvlášť u nás v Česku hodně rozšířená, jsou odborníci na všechno. Pravidla si tvoří sami vlastní, protože tomu přece rozumí. Je to takový národní sport, takže těchto jedinců je fakt dost. Vědí přesně, jak by se měla příroda chránit, kde by se mělo těžit dřevo a kde ne, kam se smí chodit a kam ne. Proč se nesmí nahoru na skály, kde hnízdí sokol, když je dole pod skálou hluk a těží se tam dřevo? To je přece stejné a jdou nahoru (ne, opravdu to není stejné a sokolík na to reaguje úplně jinak). Vědí přesně, k čemu jsou klidové zóny a vědí, kam smí jít a zda to něčemu ublíží. Bohužel v drtivé většině případů neví vůbec nic. Velice často jsou to lidé, kteří se na sociálních sítích chlubí tím, jak mají přírodu rádi (a možná si to i myslí) a jak je potřeba ji chránit. Každý druhý čech nerozumí jen politice, mezinárodním vztahům, sociálním problémům, hokeji, fotbalu, tenisu, ale každý druhý čech by mohl dělat z fleku ředitele národního parku a věnovat se ochraně přírody.

Ignoranti - tahle skupinka je hodně smutná. Jsou to návštěvníci parku, kteří tu prostě nemají co dělat. Kašlou na jakákoliv pravidla, jsou schopni vám sprostě vynadat a poslat vás do nejhlubší rokle. Je jim všechno jedno, jsou schopni vypít plechovkové pivo a zahodit ho cestou v lese u cesty, rozdělají si klidně oheň v klidové zóně (protože se jim tam líbí) a zapálí půl lesa. Není jich moc, ale když se vyskytnou, tak to stojí za to.

Kdybych měl udělit vyznamenání nejneohleduplnější a nejagresivnější skupině návštěvníků, získávají ji dle mých zkušeností jednodznačně cyklisté. Ano, je to smutné, znám spoustu fakt fajn lidiček pohybujících se na dvou kolech, sám na kole po parku často také jezdím, ale pokud zažijete nějaký vyostřenější konflikt v parku, buďte si jisti, že to bude cyklista-muž.

Abych neskončil negativně - NAPROSTÁ většina návštěvníků i mistních, které potkáte, je vpohodě, za 5 let, co chodím v zeleném po parku, jsem zažil jen několik málo konfliktů. Kolegové na tom ale tak dobře nejsou, tak jak roste návštěvnost národního parku, tak samozřejmě roste i ta malá skupina lidí, kteří by si zasloužili (kdyby to šlo) mít vstup do NP rovnou zakázaný.

Tak co, našli jste se?

Mrkněte na ostatní díly tohoto seriálu.

Comment

Jaké je to být dobrovolným strážcem parku

Comment

Jaké je to být dobrovolným strážcem parku

Poměrně často se mě lidé vyptávají na různé věci související s mou zálibou - strážením národního parku České Švýcarsko. Proč to dělám, jak se někdo může stát strážcem parku, co to obnáší, proč se nesmí to a to apod. Tak jsem se rozhodl, že o tom napíši pár řádek. A protože to není na jeden článek, bude to rovnou “seriál” :-). Nějak si člověk od toho IT odpočinout musí.

Upozornění: Všechny tyto informace jsou zcela neoficiální, jde o mé vlastní názory a nejsou nijak konzultovány ani schvalovány NPČŠ. Berte to prosím tak. Jo a bez záruky.

Proč jsem se stal strážcem parku?

Být strážcem parku byl vždy můj velký sen. A mé hlavní životní heslo je “plnit si sny” (a také je plnit mým blízkým). Nejdříve jsem snil o tom, že bych byl profesionálním strážcem - asi si umíte představit tu romantickoku vizi - celé dny chodit po lese, být v přírodě, nosit uniformu (prý se to některým holkám líbí), poznat za celý život každý kámen téhlé krásné části země, žádný stres, starosti, prostě pohoda. Má to samozřejmě jednu chybu a tou jsou peníze - za tolik, za kolik nastupují do služby profesionální strážci parku by jste nejspíš nešli ani na víkendovou brigádu (tedy alespoň pražáci). Je to smutné, ale je to tak. Tahle práce se dá dělat jen z lásky. A když si vzpomenete na mé životní krédo, tak to s ním není úplně kompatibilní.

Zjistil jsem tedy, že je možnost být “dobrovolným strážcem”. Máte uniformu, zůstává vám ta romantická představa, děláte to také z lásky (nic za to nedostanete, takže to ani jinak nejde) a je to skvělý únik od IT světa a jiných starostí. Navíc máte zcela seriózní důvod každý týden či dva vyrazit na celý den do lesa. To by šlo - splním si svůj sen a ještě pomůžu přírodě, kterou miluji. Jenže ono to není tak hned, trpělivost a dostatek času je strážcům přímo vlastní.

Jak se stát strážcem parku?

Není to nic složitého, ale myslel jsem si, že to bude snazší. Tak nejprve musí váš celý záměr dávat smysl. Bylo by fajn bydlet v blízkosti NP/CHKO. Pokud budete někomu tvrdit, že budete každý víkend dojíždět z Brna do Krkonoš, tak vám to může věřit…ale nebude. Měli byste na to mít fyzičku - nemusíte být profesionální záchranáři - ale musíte být schopni celý den šlapat do kopců, lézt po čtyřech v roklích a nesmíte se umět ztratit i v městském parku. Váš trestní rejstřík musí být v dobré kondici, sérioví vrazi to mívají těžké. A hlavně - musíte mít k přírodě opravdu hluboký vztah a mít na to čas. Většina dobrovolných strážčů, které znám, to dělá celý život a s tím je potřeba do toho jít.

Strážit nemusíte jen v národním parku, ale i v CHKO či jiných oblastech. Hromadu zajímavých informací naleznete například na webu Asociace strážců přírody (http://strazprirody.cz).

Dalším krokem je tedy kontaktovat CHKO/NP/krajský úřad a sdělit jim vaši radostnou novinu. U nás to probihá asi následovně:

  1. Pokud to celé dává smysl vám i zástupci NP/CHKO/KU, domluvíte se na “zkušební době”

  2. Po dobu dvou let zhruba každé 2 týdny jdete o víkendu na stráž s profesionálním strážcem přírody. Ten vás seznamuje s okolím, s faunou a flórou a také si vás během těch 2 let řádně vyzkouší - zda na to máte fyzicky, zda na to máte čas, zda umíte jednat s lidmi atp.

  3. Po dvou letech se pak dozvíte, zda jste použitelní nebo ne. Nebo také, zda vůbec jsou další strážci potřeba. Na to stát se dobrovolným strážcem prostě nemáte žádný nárok.

  4. Pokud to stále celé dává smysl, musíte složit závěrečný test (znalosti zákonů, místopisu, poznávání rostlin a živočichů atp.).

  5. Pokud se vám podaří i závěrečný test, tak už zbývá jen složit slib a jste oficiálně strážcem přírody.

  6. Od této chvíle máte vlastní uniformu, odznak a spoustu povinností. Co přesně to obnáší a jak je to vzdálené od oné romantické představy si povíme příště.

Dobrovolníci stráží zcela bez nároku na odměnu. Někde dostávají alespoň výbavu (uniforma, boty), jinde nic. 

Fungování strážní služby je v různých regionech jiné, já mám zkušenosti pouze z národního parku České Švýcarsko.

Něco vás zajímá? Klidně se ptejte, pište, rád řeknu co vím a vymyslím si, co nevím!

Jaké budou další díly?

Co obnáší být dobrovolným strážcem parku? Co tam ti zelení mužíčci pořád dělaj?
Rozdělení návštěvníků do jednotlivých druhů
První zóna - proč tam nemůžu? Vždyť jsem slušňák!
Proč má být pes na vodítku? On je poslušnej!
Proč se tu nesmí kouřit? To típnu do kaluže.
Proč nemůžu drandit po lese na kole? Harvestor to zničí víc!
Strážci si jezdí lesem v autě a já nesmím ani mimo stezku. WTF?
Všude samá těžba, business to je, žádná ochrana přírody!
Jak je to s tím nocováním v parku? A co na to trempové?
Vlci, medvědi a jiná havěť. Nejlíp vystřílet dokud to jde!
Národní parky v zahraničí - co je na nich fajn a co ne
…a přibudou další…

Comment