Viewing entries tagged
personal

Home office vs remote working a 10 tipů pro lepší práci na dálku

Comment

Home office vs remote working a 10 tipů pro lepší práci na dálku

Práce z domova nebo z jiného místa - téma, které rozděluje firmy i pracovníky. Jedni to podporují, jiní odmítají. Někdo toho doma udělá hodně a někdo téměř nic. V čem to je? Osobně provozuji “remote working” velice často - momentálně jsem například měsíc v zahraničí (i s rodinou), odkud pracuji. Když jsem v Česku, snažím se několik dní v týdnu pracovat z domova. Proč? Protože toho udělám podstatně více, než v kanceláři. K tomu ušetřím nějaké to CO2 při cestování a čas od času inspiruji někoho alespoň k zamyšlení se nad efektivitou schůzek, na které se člověk trmácí přes půl republiky.

Jasně, práce na dálku není vhodná pro každou pozici. Já vycházím ze své vlastní zkušenosti - řízení týmu lidí různě po republice v IT a marketingu - a tam se to dá.

Nejdříve se pojďme podívat na to, co si myslím od pojmech “homeoffice” a “remote working”.

Home office

Používá se, když potřebujete být doma - přijdou řemeslníci, je moc hezky na to, být někde v klimatizovaném open-spacu nebo se vám prostě nechce makat. Probíhá většinou tak, že děláte, že pracujete. Jste na příjmu, když někdo zavolá, napíše e-mail, ale k reálné práci to má hodně daleko. Více toho uděláte doma - koukáte na TV, chodíte do lednice, sekáte trávu, uklidíte, prostě cokoliv, co se dá, když zrovna někdo nepíše něco akutního nebo nemáte naplánovanou telekonferenci. To je pak nejdůležitější dávat si bacha na okolní zvuky - opatrně třeba s tlačítkem na vypnutí mikrofonu. Už jsem zažil mnohokrát, jak si někdo myslí, že má telefon ztišený v rámci společného callu - a nemá. Slyšet pak, jak to má dotyčný v paži, že stačí pustit telefon na hlasitý odposlech a může si dál hrát s malou, protože se na té poradě stejně nic nevyřeší, je dost vtipné. Pro ostatní.

Remote working

Sem neutíkáte, tohle je váš standard nebo prostředí, které potřebujete. Místo, kde chcete pracovat. Může to být doma, v lese, v kavárně, v knihovně, na jachtě, prostě kdekoliv, kde vás to inspiruje. Hledáte klid? Čas od času, když potřebuji připravit něco složitějšího, nasednu na kolo, do batohu hodím iPad a vyrazím do Zadní Doubice - je tu takový altánek, pohodlné sezení, ticho a není tu signál. To je vám focus! Naprosto parádní místo na to se nad věcmi opravdu zamyslet. 15 min na kole tam, 15 min zpátky a věřte, že se to vyplatí. Online a s vyrušováním byste to připravovali 3 x déle. Většinou je to ale práce z domova, z domácí kanceláře či jiného prostředí, kde se pracovat dá.

10 tipů pro lepší práci na dálku

  1. Konektivita - Ať už datová nebo mobilní - kvalitní internet a signál operátora na telefonování je základem. Není nic horšího, než pracovat z domu tak, že kolegové cítí, že to “není ono” - máte pomalý internet, špatný obraz na kameře, vypadávají hovory.
  2. Okolí - Pokud za váma budou běhat děti, že chtějí najít lego kostičku, pokud vám budou v pozadí štěkat pejsci, zpívat ptáci, soused řezat dříví, tak ostatní nepřesvědčíte, že opravdu pracujete. A hlavně tak pracovat prostě nejde - dříve nebo později sklouznete k tomu, že tam se půjdete projít s pejskem, teď zase na chvilku pohrát s dětmi a z práce na dálku je v tu ránu homeoffice.
  3. Režim - Jste v práci a v práci má člověk režim. Nechodí k vám sousedi na pivo, pošťáci nevozí balíky, naopak ale jdete na oběd nebo si dáte kávu. Mějte režim, jako když jste v práci. Nemůžete pracovat a zároveň se věnovat řemeslníkům, kteří vám zrovna předělávají kuchyň, naplánujte si je na odpoledne, jste v práci, i když jste doma.
  4. Důvěra - Bez důvěry kolegů a partnerů, že “tam někde” opravdu pracujete, to samozřejmě nelze. Někdy je to těžké, jsou lidé, kteří znají jen homeoffice a pak pro ně vlastně nepracujete, ty zkuste přesvědčit, že vy pracujete jinak. Pokud za vás hovoří výsledky, není co řešit.
  5. Komunikační nástroje - Vaše firma nebo partneři musí být v mnoha ohledech na práci na dálku připraveni - já si neumím představit fungování bez Slacku, online nástrojů pro project management a videokonferencí. Někdy je to fuška - zvlášť, když většina firmy pracuje onsite a menšina vzdáleně - potřeby obou skupin jsou pak zcela odlišné. Jedna skupina si polovinu informací řekne “přes stůl” a druhá vše komunikuje například přes Slack. Onsite lidé si pak klepou na hlavu, co tam ti “remoteři” žvaní za blbosti. Ale oni to potřebují, oni totiž mají mezi sebou ten Slack a né stůl.
  6. Komunikace - Když pracujete na dálku, musíte o to více komunikovat s ostatními. Najednou se nevidíte v kanceláři, neprohodíte pár slov na chodbě, nevíte, jaká nálada panuje v kanclu a jaká u vás. Je potřeba komunikovat, více než komunikujete normálně.
  7. Prostředí, pohodlí - Měli byste pracovat na místě, které vám sedí. Někomu bude vyhovovat kavárna a nebude mu vadit okolní hluk, já preferuji klid, to už je na každém. Základem je ale slušné sezení, na stoličce u kuchyňské linky s hučícím vysavačem kolem, toho moc neuděláte.  
  8. Technika - Zní to banálně, ale je to také důležité - kvalitní vybavení - mikrofon, sluchátka, webkamera, klávesnice, monitor - tady se rozhoduje o tom, jak vás budou vnímat ostatní - zda budete v zasedačce jen rozmazaná a sekající se šmouha nebo zda si budou říkat, že to na dálku fakt jde. Hlavně pro audio či videohovory jsou základem kvalitní sluchátka s mikrofonem a dobrá kamera (né, ta v notebooku nebo tabletu není dobrá, ať máte jakýkoliv HW, už jen svým úhlem).
  9. Video - Tohle bylo i pro mne velké překvapení. Na co se vidět? Proč videohovory? Stačí, že se slyšíme! Není to tak. Mám za sebou stovky hodin telekonferencí a videohovorů. Video je nej. Jde tam totiž všechno vidět - že místo toho, abyste se věnovali ostatním, si píšete na počítači, jak jste oblečeni, jak se tváříte a stejně samozřejmě i naopak. Podporujte videohovory, jak to jen jde a uvidíte, že se vám to vrátí.
  10. Lidi - Lidé jsou důležití, choďte mezi ně, neberte remote working jako jediný formát. Jeden čas jsem chtěl pracovat opravdu jen vzdáleně, byl jsem 4 týdny doma, pak jsem vyrazil na schůzku do Prahy a nebyl jsem schopen složit dohromady rozumnou větu.

Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného, toto berte jen jako mé zkušenosti. Na dálku pracuji přes 10 let, začínal jsem ještě v dobách, kdy pojmy jako remote working a digitální nomádství nikdo neznal a když jsem se zmínil, že pracuji z domova, byl jsem za slušného exota - to ale neznamená, že mé tipy vám sednou, chce to prostě hledat. 

Mám štěstí, že mí partneři a kolegové, jsou na práci na dálku zvyklí. V Good Sailors je práce na dálku vpodstatě standard a celá firma je tak nastavena. V Datasysu, kde pomáhám s marketingem, se podařilo dokonce pořídit profesionální videokonferenční řešení a porady na dálku tak vypadají jako v roce 2018 - je to jako když sedíte vedle kolegyně v Praze. Samozřejmě jsou věci, které se na dálku řeší hůře a v tom případě neváhám sednout na vlak či do auta a vyrazit, remote working by neměl omezovat ani vás, ani vaše partnery, to je pak všechno špatně.

Protože se na to určitě budete ptát, zde je ještě výčet softwaru a HW, který pro práci používám:

HW

  • MacBook Pro 15”, doma s externím displejem LG Ultrafine 5k, který už má fajn kameru
  • iPad Pro 10.5” na cesty (na jednání a cestování si notebook neberu)
  • iPhone X
  • AirPods na telekonference a videohovory, Sennheiser Momentum M2, když potřebuji více klidu, než nabízí okolí
  • Scanner pro scanování dokumentů a tiskárna v pracovně, když někdo potřebuje něco podepsat a poslat zpět

SW

  • Slack (bez něho si opravdu neumím představit fungování)
  • MeisterTask pro správu úkolů napříč týmy
  • Starleaf pro trochu lepší videokonferencování
  • Skype, když někdo vyžaduje, ale využívám už jen okrajově
  • Paper by 53 na kreslení

Comment

1 Comment

Měsíc bez iPhonu - jak to dopadlo?

Dlužím vám rozuzlení mého příběhu s telefonem. Na začátku roku jsem se rozhodl odložit iPhone a zkusit fungovat měsíc s Nokií 3310 (tou novou :-)). Tedy bez aplikací, internetu v mobilu a dalších vymožeností. Jak to dopadlo? No, nevydržel jsem a po 3 týdnech jsem se vrátil k iPhonu. Jestli si ale myslíte, že to bylo právě kvůli internetu a aplikacím, tak ne. Ono totiž když člověk telefon používá opravdu hodně, tak ten krok zpátky není úplně snadný.

Jaké jsou tedy hlavní důvody, proč jsem musel Nokii odložit?

  • konferenční hovory - používám opravdu často a Nokia to prostě neumí
  • hlasitý odposlech - používám několikrát denně, na různé cally nebo i delší telefonáty, kdy se mi nechce držet telefon u ucha nebo potřebuji u hovoru něco ťukat do počítače - tohle Nokia umí, ale z výdrže 30 dní se stávají tak 3 hodiny, pár hovorů na hlasito a Nokia byla mrtvá
  • Google Authenticator - mám pár služeb, kde potřebuji 2-faktorovou autorizaci přes různé aplikace, tohle Nokia prostě neumí, takže jsem tyto služby používat nemohl
  • Internetové bankovnictví - mám Monetu a AirBank - a tyhle banky mají tak dobré mobilní bankovnictví, že prostě to webové už nepoužívám - jednoduchost na mobilu mi absolutně vyhovuje a tohle mi chybělo

Nic víc mi nechybělo - žádné hry, aplikace, Facebook apod. Případal jsem si opravdu svěží a o to víc mě štvali lidé, se kterýma si sednete ke stolu a oni každou chvilku koukají do mobilu nebo na své chytré hodinky. Vím, že si to už řada lidí neuvědomuje, ale je to opravdu peklo. Dříve se říkalo, že není služné telefonovat a zároveň se bavit s někým jiným a dneska je vpořádku, když si s někým povídáte a u toho projíždíte Instáč na mobilu. Ne, není to vpořádku, když si s někým povídáte, povídejte si s ním a nekoukejte pořád do těch displejů ;-).

Vrátil jsem se tedy k iPhonu, ale hodně věcí se změnilo. Mám na něm jen naprosté minimum aplikací, nemám v něm Facebook, Instagram, dokonce ani e-maily. Mám vypnuté všechny notifikace mimo hovorů a SMS. A jde to. Mám pořád v kapse super foťák a kameru, hudební přehrávač, mapy, když se někde ztratím a hlavně telefon. Najednou baterka vydrží 2-3 dny (iPhone X) a přijde mi, že stresu výrazně ubylo. Takže experimentu určitě nelituji, bez něho bych to nevyzkoušel a nepoznal ten velký rozdíl.

Už nejsem otrokem svého mobilu, reagujícího na každé zavrčení či pípnutí, nehltám každou notifikaci a nekontroluji maily 100x denně. Nečumim pořád do displeje, ale koukám kolem sebe. A je to lepší, o dost!

1 Comment

Jaké je to být dobrovolným strážcem parku - I. díl

Comment

Jaké je to být dobrovolným strážcem parku - I. díl

Poměrně často se mě lidé vyptávají na různé věci související s mou zálibou - strážením národního parku České Švýcarsko. Proč to dělám, jak se někdo může stát strážcem parku, co to obnáší, proč se nesmí to a to apod. Tak jsem se rozhodl, že o tom napíši pár řádek. A protože to není na jeden článek, bude to rovnou “seriál” :-). Nějak si člověk od toho IT odpočinout musí.

Upozornění: Všechny tyto informace jsou zcela neoficiální, jde o mé vlastní názory a nejsou nijak konzultovány ani schvalovány NPČŠ. Berte to prosím tak. Jo a bez záruky.

Proč jsem se stal strážcem parku?

Být strážcem parku byl vždy můj velký sen. A mé hlavní životní heslo je “plnit si sny” (a také je plnit mým blízkým). Nejdříve jsem snil o tom, že bych byl profesionálním strážcem - asi si umíte představit tu romantickoku vizi - celé dny chodit po lese, být v přírodě, nosit uniformu (prý se to některým holkám líbí), poznat za celý život každý kámen téhlé krásné části země, žádný stres, starosti, prostě pohoda. Má to samozřejmě jednu chybu a tou jsou peníze - za tolik, za kolik nastupují do služby profesionální strážci parku by jste nejspíš nešli ani na víkendovou brigádu (tedy alespoň pražáci). Je to smutné, ale je to tak. Tahle práce se dá dělat jen z lásky. A když si vzpomenete na mé životní krédo, tak to s ním není úplně kompatibilní.

Zjistil jsem tedy, že je možnost být “dobrovolným strážcem”. Máte uniformu, zůstává vám ta romantická představa, děláte to také z lásky (nic za to nedostanete, takže to ani jinak nejde) a je to skvělý únik od IT světa a jiných starostí. Navíc máte zcela seriózní důvod každý týden či dva vyrazit na celý den do lesa. To by šlo - splním si svůj sen a ještě pomůžu přírodě, kterou miluji. Jenže ono to není tak hned, trpělivost a dostatek času je strážcům přímo vlastní.

Jak se stát strážcem parku?

Není to nic složitého, ale myslel jsem si, že to bude snazší. Tak nejprve musí váš celý záměr dávat smysl. Bylo by fajn bydlet v blízkosti NP/CHKO. Pokud budete někomu tvrdit, že budete každý víkend dojíždět z Brna do Krkonoš, tak vám to může věřit…ale nebude. Měli byste na to mít fyzičku - nemusíte být profesionální záchranáři - ale musíte být schopni celý den šlapat do kopců, lézt po čtyřech v roklích a nesmíte se umět ztratit i v městském parku. Váš trestní rejstřík musí být v dobré kondici, sérioví vrazi to mívají těžké. A hlavně - musíte mít k přírodě opravdu hluboký vztah a mít na to čas. Většina dobrovolných strážčů, které znám, to dělá celý život a s tím je potřeba do toho jít.

Strážit nemusíte jen v národním parku, ale i v CHKO či jiných oblastech. Hromadu zajímavých informací naleznete například na webu Asociace strážců přírody (http://strazprirody.cz).

Dalším krokem je tedy kontaktovat CHKO/NP/krajský úřad a sdělit jim vaši radostnou novinu. U nás to probihá asi následovně:

  1. Pokud to celé dává smysl vám i zástupci NP/CHKO/KU, domluvíte se na “zkušební době”
  2. Po dobu dvou let zhruba každé 2 týdny jdete o víkendu na stráž s profesionálním strážcem přírody. Ten vás seznamuje s okolím, s faunou a flórou a také si vás během těch 2 let řádně vyzkouší - zda na to máte fyzicky, zda na to máte čas, zda umíte jednat s lidmi atp.
  3. Po dvou letech se pak dozvíte, zda jste použitelní nebo ne. Nebo také, zda vůbec jsou další strážci potřeba. Na to stát se dobrovolným strážcem prostě nemáte žádný nárok.
  4. Pokud to stále celé dává smysl, musíte složit závěrečný test (znalosti zákonů, místopisu, poznávání rostlin a živočichů atp.).
  5. Pokud se vám podaří i závěrečný test, tak už zbývá jen složit slib a jste oficiálně strážcem přírody.
  6. Od této chvíle máte vlastní uniformu, odznak a spoustu povinností. Co přesně to obnáší a jak je to vzdálené od oné romantické představy si povíme příště.

Dobrovolníci stráží zcela bez nároku na odměnu. Někde dostávají alespoň výbavu (uniforma, boty), jinde nic. 

Fungování strážní služby je v různých regionech jiné, já mám zkušenosti pouze z národního parku České Švýcarsko.

Něco vás zajímá? Klidně se ptejte, pište, rád řeknu co vím a vymyslím si, co nevím!

Jaké budou další díly?

Co obnáší být dobrovolným strážcem parku? Co tam ti zelení mužíčci pořád dělaj?
Rozdělení návštěvníků do jednotlivých druhů
První zóna - proč tam nemůžu? Vždyť jsem slušňák!
Proč má být pes na vodítku? On je poslušnej!
Proč se tu nesmí kouřit? To típnu do kaluže.
Proč nemůžu drandit po lese na kole? Harvestor to zničí víc!
Strážci si jezdí lesem v autě a já nesmím ani mimo stezku. WTF?
Všude samá těžba, business to je, žádná ochrana přírody!
Jak je to s tím nocováním v parku? A co na to trempové?
Vlci, medvědi a jiná havěť. Nejlíp vystřílet dokud to jde!
Národní parky v zahraničí - co je na nich fajn a co ne
…a přibudou další…

Comment

My workplace in a former pigsty

Comment

My workplace in a former pigsty

As you may know, I live in a a 200 years old cottage. I always wanted to have my own study in our house. But our house is quite small and the only room which was available for me was a former shed. Is it possible to build a comfortable workspace there? Yes, it is ;-).

Here are some photos how we reshaped this tiny room to my beloved workspace.

Before reconstruction

After reconstruction

Comment

West Coast Road Trip 2015

Comment

West Coast Road Trip 2015

After a year, I was back in the US for another 3 weeks of traveling around. Longboarding across California, hiking in Yosemites and exploring Nevada and Arizona with my Leica M camera. What a great time again!

Comment

First 2 weeks with my Boosted board

2 Comments

First 2 weeks with my Boosted board

I've bought my Boosted board 2 weeks ago in Santa Cruz, CA (is there a better place where to buy your first electric longboard? ;-)). Then, traveling across US national parks for the next 2 weeks was simply amazing. Riding in Yosemite Valley, downhill from Tioga Pass (3,031m) to Mono Lake, riding on the ridge of Grand Canyon or in Sierra Nevada and Santa Cruz...

Boosted board is the best device I've bought in the last years, so happy with it!

2 Comments

Comment

100.000 Visitors. Thank You!

Today, my website visitor number 100,000 typed filipmolcan.com in his/her browser. 100.000 visitors in the last 3 years on my blog. Thank you so much for your interest. I'm really happy that you like my photos and you'ŕe curious about my experience in business, traveling and photography.

Comment

1 Comment

One week in Portugal with iPhone 6+

I've spent wonderful time with my wife in Portugal last week. One week, 1.200km, we traveled all the coast from Lisbon to Albufeira, Évora and back. I was using only my iPhone 6+ for taking all the shots and post processing in VSCOcam. iPhone 6+ is slowly becoming my main camera...

1 Comment